V žádném jiném období života není výživa tak důležitá jako během prvního roku dítěte, proto bychom jí měli věnovat velkou pozornost. Od početí do 2 let věku – doba označovaná v literatuře jako “prvních 1000 dnů”, má výživa klíčvý dopad na optimální růst a složení těla, kognitivní vývoj, imunitní zrání, vývoj zažívacího traktua rozvoj správných stravovacích návyků. To vše zásadním způsobem ovlivní celý další život dítěte
Potřeba energie na kilogram tělesné hmotnosti je nejvyšší, a je důležitá především pro správný růst. Vhodné složení stravy a doba zavádění jednotlivých druhů potravin (příkrmů) je důležité především pro riziko vzniku alergii či propuknutí civilizačních chorob v pozdějším věku (metabolický syndrom, diabetes mellitus II.typu, ateroskleróza…).
Kojení bylo v minulosti jedinou možností jak zdárně vyživit narozené děti a nedostupnost mateřského mléka u maminky znamenalo pro dítě velké ohrožení. Naštěstí je tato doba dávno za námi a my se můžeme s čistým svědomím spolehnout na umělou výživu – pokud opravdu kojení není možné. Dle WHO by ideálně dítě mělo být kojeno do 2 let věku. Výhradní kojení se doporučuje do 6ti měsíců věku miminka. Mateřské mléko je geniálně uzpůsobeno potřebám miminka – pro první měsíce obsahuje všechny potřebné složky pro jeho zdravý růst a vývoj (včetně přísunu tekutin). Zhruba od půl roku již mateřské mléko přestává být dostatečným zdrojem energie i nezbytných živin. Proto je nutné kromě kojení začít přikrmovat a postupně doplňovat a nahrazovat mléčné dávky zeleninovými, masovými a ovocnými příkrmy, kašemi a dalšími výrobky dětské výživy.
Výživu novorozence můžeme rozdělit na tři období:
• 1. období – výhradně mléčné (narození – 6. měsíc)
• dítě je plně kojeno (ideálně)/ nebo krmeno mléčnou kojeneckou výživou – počátečním mlékem
• do konce 6. měsíce může být dítě výhradně kojeno
• množství mléka pro zdravého kojence (s normální porodní hmotností) = 1/6 jeho hmotnosti, tj. 120 – 150ml/kg/den. Není nutné podávat žádné další tekutiny (pouze ve velmi horkých letních dnech)!!! !!! Častá chyba – podávání čaje mezi kojeními s představou, že dítě musí během kojení i pít – je to zbytečný a škodlivý zvyk. Dítě dostává dostatek tekutin kojením!!! Frekvence kojení je individuální a měla by se řídit potřebami a chutí dítěte. Donošený novorozenec se zprvu hlásí o kojení po 2−3 hodinách.
Od 4. dne po narození je odrazem dostatečného přívodu tekutin (tedy obecně výživy) cca 6−8 pomočených plen za den.
Kojenci na náhradní mléčné výživě podáváme mléko obvykle v 7 denních dávkách (individuální! maminka nejlépe pozná, kdy má miminko hlad!) s delší noční pauzou, kterou postupně prodlužujeme podle tolerance dítěte. Děti jsou různí jedlíci a opět je vhodnější se řídit tím, zda miminko prospívá a jak je spokojené (nepozná to ani sousedka, ani tchýně, ale nejlépe maminka:), pediatr se řídí klinických vyšetřením, hodnotami krevních odběrů, růstovou křivkou apod…).
• 2. období – přechodné (od 6. do 12. měsíce)
• k mateřskému mléku se zavádějí příkrmy – nezavádět dřív něž dokončený 4.měsíc (riziko vzniku alergii, můžeme zakládat na obezitě apod)!!!
• 3. období – od 1. do 3. roku
• zařazování upravené stravy dospělých (ne tolik solit, sladit, kořenit, pozor na oříšky a větší kousky ve stravě)
!!!!Není vhodné podávat neupravené kravské mléko během 1. roku života!!!
Věděli jste, že až 50 % energetického příjmu kojence je zajištěno z tuků? Díky tomu mohou být bílkoviny využity výhradně k výstavbě organismu. U lidí je postnatální růst potomků velmi pomalý v porovnání s jinými savci, a také obsah bílkovin je v mateřském mléce velmi nízký v porovnání s humánními miminky:). Např. kravské mléko obsahuje asi 3,5 g bílkovin na 100 ml.
Mléčný tuk je hlavním nositelem energie, proto je jednou z nejdůležitějších živin přirozeně se vyskytujících v mateřském mléce, obsahuje velké množství nezbytných mastných kyselin. Mateřské mléko ho obsahuje sice pouze 3-5 %, jeho role je ale nezastupitelná. Do zužitkování tuků a bílkovin zasahují velmi významně tzv. esenciální mastné kyseliny, především kyselina linolová, která tvoří 10–12 % tuků v mateřském mléku, ale jen 2–3 % v mléku kravském. I když je možné tyto esenciální mastné kyseliny v podobě rostlinných olejů, které jsou na ně bohaté, do umělých směsí přidávat, nemají ty stejné vlastnosti a nepůsobí stejným způsobem jako v mléku mateřském (od přídavků rostlinnných olejů do UM se upouští a je to jen dobře!!).
Na vývoji mozku se podílí cholesterol, kterého je v mateřském mléku třikrát více než v kravském (protože játra novorozence ho ještě nedokážou vyprodukovat dostatek, proto je nutný jeho přívod “zvenčí”). Díky jeho vysokému obsahu v mateřském mléku se ho dětský organismus naučí správně zpracovávat. Tím se snižuje riziko kornatění cév v dospělosti. Mléčný tuk se od ostatních tuků živočišného původu odlišuje zejména vyšším obsahem mastných kyselin s krátkým uhlíkatým řetězcem.
Mléčný tuk je dobře vstřebatelný. Jeho příjem by ovšem neměl být příliš vysoký. Mléčný tuk je důležitý pro vstřebávání vitaminů A, D, E a K.
Jak se vlastně mléčný tuk do mléka dostane? Kapky mléčného tuku se vylučují do alveolárního lumenu v nitru mléčné žlázy. Každá kapka mléčného tuku je obalena lipoproteinovou membránou. Tato membrána se nazývá MFGM (Milk Fat Globule Membrane) – česky membrána mléčných kuliček. MFGM je složena z aktivních složek (v každé je až 190 antimikrobiálních a imunomodulačních bílkoviny jako například sfingomyelin, cholesterola gangliosidy), které jsou klíčové pro vývoj nervové soustavy, mozku a imunity.
Společnosti Hero se podařilo vyvinout unikátní recepturu s obsahem mléčného tuku. Ten naleznete ve všech jejich produktových řadách – i v těch základních! Díky mléčnému tuku má UM lahodnou mléčnou chuť a pro kojence je velmi dobře stravitelný (tak jako MM)
Zajímavost!!! Velikost mozku dítěte se během prvního roku života téměř zdvojnásobí. A proto, že celé jeho dvě třetiny tvoří tuky (lipidy), je právě tuk velmi důležitou živinou ve stravě dítěte.
Důležité je upozornit, že složení mateřského mléka se nijak zásadně mezi maminkami neliší – proto tvrzení “slabé” mléko je zcela zcestné. Buď je mléka dostatek nebo ne. Pokud není mléka pro výživu miminka dostatek, není to důvod k panice a despresi – je jen třeba sáhnout po kvalitním a vhodném UM. V dnešní době je totiž na trhu řada UM, která jsou speciálně vytvořena pro děti s různými “potřebami a problémy). – alergie na bílkovinu KM, koliky, gastroesofageální reflux, alergie v rodinné anamnéze…
UMĚLÁ VÝŽIVA U DĚTÍ
Pokud nemůže maminka kojit (např. ze zdravotních důvodů nebo je mléka prostě málo), je nutné podávat děťátku do ukončeného 6. měsíce počáteční kojeneckou výživu, jejíž složení je přizpůsobeno potřebám nejmenších miminek. Jejich imunitní systém a trávení jsou ještě nezralé, a proto vyžadují náhradní kojenecké mléko, které je co nejvíce podobné mateřskému mléku.
V posledních letech došlo ve složení kojeneckých mlék k výrazných změnám – velmi zásadní bylo snížení obsahu bílkovin v UM a ústup od přidávání rostlinných tuků, které se nahrazují mléčným tukem s beta-palmitátem. Dále se mléka obohacují prebiotiky a postbiotiky pro správnou funkci střevní mikroflóry.
Umělá mléka musejí splňovat nejnovější trendy v požadavcích na výživu dítěte:
– přítomnost lipoproteinové membrány (MFGM – zmíněno výše)
– přítomnost beta‐palmitátu (nutný pro správné vstřebávání vápníku a dobrou konzistenci stolice
– zastoupení prebiotické vlákniny (pro “výživu” probiotik – “dobrých bakterii” ve střevní sliznici), postbiotika – produkty probiotik
– přítomnost LCP tuků (=polynenasycené MK omega 3 a 6, nepostradatelné pro vývoj centrální nervové soustavy včetně mozku, zvláště pro rozvoj kognitivních (poznávacích) a motorických funkcí. Podstatné jsou i pro vývoj oční sítnice. Vědci porovnávali zrakové funkce u kojených dětí, kde mateřské mléko obsahuje LCP mastné kyseliny, a u dětí živených umělou stravou s nízkým obsahem LCP mastných kyselin. Kojené děti prokazovaly lepší zrakové funkce, projevil se tedy prokazatelný vliv LCP mastných kyselin na vývoj zraku. Nepostradatelné jsou i pro tvorbu buněčných membrán a důležitou úlohu mají i ve vývoji a správné funkci imunity.
– zvýšený obsah vápníku a vitaminu D pro správný růst a vývoj kostí, – přítomností mléčného tuku, který je nositelem lahodné mléčné chuti.
Pokud u dítěte saháme po UM, vždy bychom se měli podrobně podívat na jeho složení. Nespoléhat se jen na reklamy a kce, ale na opravdové reference odborníků a hlavně si vše sami ověřit. V článečku jsem se snažila shrnout nejnovější poznatky o tom, co by mléka měla obsahovat. Tak snad to trošku pomůže:) Kdykoliv pište, můžeme individuálně zkusit “nastavit” vhodnou výživu pro Vašeho miláčka:)
Chcete své dítě odměnit a správně se snažíte omezovat sladkosti, abyste předešli obezitě dětí s pozdějšími vážnými zdravotními komplikacemi? Protože na obezitu si zakládáme v dětském věku, tehdy si budujeme správné jídelní návyky, potom už se to s námi “veze” celý život. Úžasná odměna, která rozjíví kreativitu dětí a velmi je baví je tato! Neváhejte pořídit! Maminky jsou z Nesladkáře naprosto nadšené! Odkaz k objednání najdeme zde: http://www.nesladkar.cz?a_box=h5ycn2z7
