Poruchy spánku u dětí – vše, co potřebujete vědět

Poruchy spánku u dětí jsou stále větším problémem. Odhaduje se, že až 30 % dětí trpí nějakou formou poruchy spánku (10–20 % starších dětí, 30–50 % kojenců a batolat). Tyto poruchy ovlivňují nejen schopnost dítěte dobře si odpočinout, ale i jeho celkovou pohodu.

V tomto článku pro Vás shrnu kolik spánku děti potřebují a jaký je u dětí spánkový rytmus. Dále se pak zaměříme na běžné poruchy spánku u dětí, vysvětlíme si také, proč se miminko v noci budí a pláče.

Ohledně poruch spánku u dětí si také povíme něco o příčinách a důsledcích, o spánkové hygieně a v neposlední řadě častá otázka – kdy vyhledat lékaře.

Kolik spánku potřebují děti

Délka doporučeného spánku se u dětí liší v závislosti na věku. S přibývajícím věkem se postupně snižuje.

• Novorozenci ve věku 0-3 měsíce potřebují spát 14-17 hodin denně. Jejich spánek ještě nemá pravidelný rytmus a je přerušován častým krmením.
• Kojenci ve věku 4-11 měsíců by měli spát přibližně 12-15 hodin během dne i noci. Jejich spánek se postupně prodlužuje v souvislosti s delšími intervaly mezi krmením.
• Batolata ve věku 1-2 roky potřebují zhruba 11-14 hodin spánku denně. Hlavní část spánku již přesunují na noční hodiny.
• Předškolní děti ve věku 3-5 let by měly spát 10-13 hodin. Část spánku mohou nahradit odpoledním odpočinkem.
• Školní děti ve věku 6-13 let potřebují 9-11 hodin spánku v noci, aby byl zajištěn jejich správný vývoj a zdraví.
• Teenageři ve věku 13-18 let by měli spát 8-10 hodin denně.

Rytmus spánku u dětí

Rytmus spánku se u kojence vyvíjí postupně, proto se také spánek dítěte v prvních týdnech života velmi liší od spánku dospělých.

💡 Děti spí přerušovaně v průběhu dne i noci – 60 % jejich spánku tvoří neklidný spánek (častěji než dospělí dostávají do stavu bdění nebo úplného probuzení)

V průběhu 4. a 5. měsíce dětí spí po celou dobu zhruba stejný počet hodin a v noci se budí pravidelně na jídlo.

Od 6. měsíce již většinou nevyžadují noční krmení (tedy alespoň podle knih, v realitě to je často diametrálně jinak, u mých dětí tedy rozhodně 😃 teorie v knize mě mnohdy velmi pobaví), takže spí celou noc – tzn. 10 hodin. Ve dne děťátko spí většinou jednou dopoledne a jednou odpoledne.

V průběhu 9.-10. měsíce začne dítě vynechávat dopolední spánek, takže během dne spí většinou už jen odpoledne, v noci spí stále 10 hodin.

💡 Jak jsem zmiňovala již výše – délka spánku a jeho potřeba během dne je velmi individuální!

Narušený režim znamená nepravidelnou dobu usínání a vstávání nebo nedostatečný čas vymezený pro spánek. Dítě pak často nebývá večer dostatečně unavené a má problémy s usínáním.

Jaké jsou běžné poruchy spánku u dětí

Mezi běžné poruchy spánku u dětí se řadí

• nespavost (insomnie),
• spánková apnoe,
• noční děsy,
• syndrom neklidných nohou.

Tyto poruchy mohou narušit kvalitu spánku dítěte a mít dopad na jeho denní aktivity a celkovou pohodu.

Nespavost (insomnie)

Nespavost se projevuje obtížemi s usínáním nebo se spánkem přes noc. Dítě má problém usnout, často se v noci budí nebo má neklidný spánek. Ráno pak může být ospalé.

Příčinou může být:

• stres
• nepravidelný režim
• nevhodné prostředí pro spaní

Spánková apnoe

Spánková apnoe znamená opakované zástavy dechu během spánku.

Projevuje se:

• chrápáním
• lapáním po dechu
• častým probouzením.

Dítě nemá vydatný spánek a cítí se unavené. Příčinou může být zvětšená nosní mandle nebo ucpaný nos.

Noční děsy

Noční děsy jsou epizody silného strachu či paniky ze spaní. Dítě může náhle vykřiknout, být neklidné či popisovat děsivý sen. Ráno si obsah snu nevybavuje.

Příčinou bývají například:

• horečky
• stres
• úzkost

Syndrom neklidných nohou

Syndrom neklidných nohou způsobuje nepříjemné pocity v nohou, obvykle večer nebo v noci, což vede k neodolatelnému nutkání jimi pohybovat

Poruchy spánku v předškolním a školním věku

V předškolním věku a školním věku je spánek nejstabilnější za celý lidský život a nespavost nebývá častá. Její výskyt je většinou spojen s psychickými problémy (úzkost, neuróza, problémy ve škole).

V dospívání se vyskytuje syndrom zpožděné fáze usínání a nespavost při špatném režimu teenagera – dlouhé sledování TV, mobil, večírky, které potom dospávají přes den a v noci opět nemůžou usnout.

U starších děti může být nespavost i prvním příznakem začínajícího psychiatrického onemocnění (schizofrenie, deprese).

💡 V novorozeneckém věku se se skutečnými poruchami spánku setkáváme velmi málo.

Proč se miminko budí a pláče?

Důvody, proč se miminko budí a pláče jsou většinou následující:

• je mu horko nebo zima
• tlačí jej špatně oblečená košilka
• má hlad či žízeň
• není dlouho přebalené
• zlobí ho bolesti bříška
• může jít o začínající onemocnění

💡 Musíme si uvědomit i to, že pláč je zvláště v začátku jediný komunikační prostředek.

Je samozřejmě správné hledat příčinu častého pláče. Jsem zásadně proti metodám vyplakání u miminka!

💡 Vždy je ale nutné dítě podrobně vyšetřit a vyloučit organickou příčinu obtíží – tedy onemocnění. Nespinká dítě proto, že ho něco bolí? Nebo nezačíná u něj nějaká nemoc?

Jaké mají poruchy spánku u dětí důsledky?

Důsledkem poruch spánku u dětí nejsou jen probdělé noci celé rodiny. Zvláště u starších dětí se nedostatečný spánek projeví

• poruchami chování,
• poruchami nálady,
• hyperaktivitou,
• zhoršeným fungováním paměti,
• zhoršenou schopností abstrakce,
• horším soustředěním.

Prodlužuje se také reakční čas, schopnost rozhodování, plánování a řešení – sečteno a podtrženo – jde hodně dolů školní výkon.

💡 U rodičů potom mluvíme o sekundární spánkové deprivaci – dítě nespí, ruku v ruce s tím i rodič musí bdít.

Jaké jsou příčiny problémů se spánkem u dětí?

Asi 20% nespavosti je v dětském věku způsobené organickými příčinami (potravinová alergie, zejména na kravské mléko, gastroezofageální reflux nebo chronický zánět středního ucha).

💡 Přerušovaný spánek může být také v některých případech předobrazem budoucího ADHD.

Mezi hlavní příčiny potíží se spánkem u dětí patří:

• narušený režim,
• nevhodná spánková hygiena (dlouhé sledování TV z postele, nepravidelný režim, mobil v posteli…) – předškoláci, pubertální děti
• stresové situace – psychické napětí, ať už v podobě úzkosti, strachu nebo stresu (dítě v takovém rozpoložení obtížněji usíná a spánek bývá nekvalitní – rodiče se hádají, dítě se bojí, sourozenec mu narušuje spánkový cyklus…)
• nevhodné prostředí pro spaní – mělo by být klidné, temné, s vhodnou teplotou a pohodlnou postelí (pokud je v ložnici hluk, světlo nebo teplo či chlad, kvalita spánku se zhoršuje)
• zdravotní komplikace (alergie, nachlazení nebo bolesti bříška)

To ale není všechno. S problémy se spánkem se pojí několik dalších příčin, které je nutné brát v potaz:

• porucha z naučených asociací při usínání, dítě je zvyklé usínat při určitém rituálu – při krmení, v náruči maminky, při houpání.
• konzumace většího množství tekutin (obvykle více než 350ml) z naučeného pocitu hladu – tzv. syndrom nočního ujídání/upíjení.

💡 V praxi je tento syndrom dost těžké odstranit, musíme zkoušet. Hlavně postupně. Děti si zvyknou, ale musíme být trpěliví.

• temperament dítěte (někdo před spaním potřebuje hodně “utahat”
• poruchy výživy (hlad a zase hlad, nebo naopak moc napapané bříško, které bolí)
• Nedostatečná vazba dítěte a pečující osoby – dítě se musí cítit při usínání bezpečně (souvisí to s celkovou situací v rodině, hádky rodičů)

💡 S prvními zoubky se může přechodně vyskytnout bruxizmus – vrzání zoubkama o sebe. Jde zpravidla o krátkodobou poruchu, která nebývá důvodem k “léčení” a postačí edukace rodičů. Bruxismus se objevuje i v dospělosti – řeší se nasazováním speciální dlahy na zuby, abychom si zuby neničili.

Koliky

Velkou kapitolou u nejmenších dětí vzhledem ke spánku (mezi 2. týdnem a 4. měsícem věku) jsou také tzv. koliky.

Ty způsobují stavy zvýšené dráždivosti, neklidu a neutišitelného pláče – typicky jsou nejvíce ve večerních hodinách.

💡 Dobrou zprávou je, že koliky většinou vymizí do 6. měsíce věku.

Jak poruchy spánku u dětí řešit?

K řešení poruch spánku u dětí se doporučuje především dodržovat správný spánkový režim, upravit prostředí pro spaní a postupně děťátko odnaučovat chybné návyky.

• po uložení do lůžka by si dítě nemělo hrát ani se dívat na televizi
• místnost pro spaní by měla být vyvětraná, tichá, pokud dítě trvá na osvětlení, mělo by být tlumené
• usínání napomáhají navodit večerní rituály (denně opravdu opakujte činnosti po sobě naprosto ve stejném pořadí), činnosti by neměly být ničím rušeny

💡 Dítě by mělo mít jistotu, že rodič je nablízku pro případ potřeby.

Při nočním probuzení by měl rodič klidně zjistit, co dítě potřebuje, a vyhovět mu v nezbytně nutné míře

• nedávat mu jíst,
• při pocitu žízně dát napít malé množství neslazené tekutiny,
• nezačínat hru ani rozhovor, který nesměřuje k opětovnému klidnému uložení dítěte do lůžka.

U malinkých dětí spíše doporučuji na zklidnění bylinkové směsi, čajíky s obsahem meduňky, heřmánku, majoránky a mateřídoušky (dobrou zkušenost mám s Radepur Baby).

💡 Děti by měly spát na zádech, na nakloněné rovině (pod hlavičkou vyzdvižené asi o deset centimetrů, ale ne s polštářkem – ten volíme od 2 let věku dítěte).

Vždy jako první důsledně dodržujte ostatní režimová opatření. Zkuste číst pohádky a být trpěliví. Rozhodně to preferujeme před použitím jakékoliv medikace.

💡 Nepodléhejte reklamním trikům na osvěžovače “proti bubákům” či “k lepšímu spánku”. Raději použijte příjemnou vůni levandule či heřmánku, nebo postačí spát při pootevřeném okně.

Co je to spánková hygiena?

Dodržování správné spánkové hygieny pomáhá předcházet problémům se spánkem a zajistit jeho dostatečnou kvalitu.

Mezi základní pravidla spánkové hygieny řadíme

• pravidelná doba uléhání a usínání, u starších dětí o víkendech odlišná maximálně o hodinu
• příprava na spánek 20–30 minut.
• u malých dětí neměnný sled činností před spánkem (krmení, koupání, povídání)
• vhodné prostředí ke spánku (pohodlná postel, teplota 20 °C, tichá místnost, lze povolit tlumené světlo, v ložnici dítěte nemá být televize ani počítač) <aside> 💡 Minimálně hodinu a půl bychom neměli být v dosahu LED svítidel či obrazovek telefonů a TV – jedině, pokud jsou opatřeny speciální folii, která naše oči ochrání – vlivem UV záření je totiž ovlivněna tvorba melatoninu. </aside>
• jednu hodinu před spaním se nedoporučuje intenzivní fyzická, psychická aktivita
• 3–4 hodiny před spaním se nedoporučuje konzumace kofeinu, čokolády

💡 U dětí, které bojují se spánkem, moc doporučuji využít spánkový deník. Ten si rodič dítěte nebo dospívající vede alespoň dva týdny. Lékař se pak podle něj u vyšetření krásně zorientuje. Deník ke stažení ZDE.

Kdy při spánkových poruchách u dětí vyhledat pomoc lékaře?

Pokud se potýkáte s dlouhodobými a závažnými poruchami spánku u svého dítěte, je důležité vyhledat odbornou pomoc lékaře nebo spánkového poradce.

Poruchy spánku mohou mít negativní dopad na fyzické a psychické zdraví dítěte, a proto je důležité nezanedbávat tyto problémy.

Pomoc odborníka je vhodné vyhledat zejména v následujících případech:

• poruchy spánku u dítěte přetrvávají déle než 2-3 týdny
• problémy se spánkem výrazně ovlivňují denní aktivity a náladu dítěte
• při častých nočních probuzeních, která nelze vysvětlit
• v případě chrápání, apnoí, lapání po dechu během spánku
• při pravidelném výskytu nočních děsů, nepokojů či náměsíčnosti
• pokud dítě trpí nadměrnou ospalostí či naopak nespavostí

💡 K lékaři zkuste přinést vyplněný spánkový deník – zrychlíte tím diagnostiku.

Jak probíhá vyšetření u lékaře?

Základem vyšetření jsou tzv. anamnestické údaje – problémy při usínání, zvýšená denní spavost, noční probouzení, abnormní noční stavy (vstávání, chození, mluvení, emoční projevy,…)

Pravděpodobně se Vás lékař zeptá na následující otázky:

• Má dítě pravidelný spánek?
• Jaké je dýchání ve spánku (chrápání, zástavy dechu)?
• Jaké jsou podmínky, za kterých dítě usíná?
• Kdy chodí dítě spát?
• Co dělává před spaním?
• Je v okolí nějaký hlučný podnět?
• Jaký je denní jídelní a pitný režim (příjem nápojů s kofeinem, u adolescentů konzumace stimulujících energetických nápojů a návykových látek atd.)?

💡 Neodkládejte vyhledání lékařské pomoci, pokud se vyskytují dlouhodobé nebo závažné poruchy spánku, aby se minimalizovaly negativní dopady na zdraví a vývoj dítěte.

Závěr

Poruchy spánku u dětí jsou častý problém. Důležitá je identifikace příčin a zavedení vhodných opatření pro obnovení zdravého spánkového režimu.

Nezapomeňte sledovat spánkové návyky svého dítěte a v případě potřeby vyhledejte pomoc, abyste zajistili, že dostane kvalitní odpočinek, který potřebuje pro zdravý růst a vývoj.

Neváhejte se poradit se zdravotníkem, který vám poskytne individuální poradenství a podporu při řešení jakýchkoli problémů se spánkem, kterým může vaše dítě čelit.

Jsem pyšná, že tento článek citoval i server ulekare.cz na svůj web – celé znění článku potom najdete zde, paní redaktorka ho doplnila o zajímavé informace!  https://www.ulekare.cz/clanek/poruchy-spanku-u-deti-muze-za-ne-nedodrzovani-pravidelneho-rezimu-a-krehka-psychika-444695

Doufám, že jste v článku našli užitečné informace a budu se těšit zase u dalšího článku!

Vaše Tereza

Zdroje

• https://sancedetem.cz/problemy-se-spankem

• https://www.sleepfoundation.org/children-and-sleep/sleep-disorders-in-children

• https://www.nhs.uk/conditions/baby/health/sleep-and-young-children/