Jmenuji se Tereza Sochorcová (za svobodna Filová), jsem dětská lékařka a maminka. Alberta (2021) a Matyáše (2023)
Tuto práci sice nedělám desetiletí, ale o to více svoji práci miluji a beru ji jako poslání, snažím se ji dělat i mimo “pracovní dobu”, zapojovat se do mnoha projektů a být kontaktu s maminkami on-line kdykoliv, kdy to potřebují . Navštívili jste již mé sociální sítě? Instagram nebo Facebook “Lecimdeti”.
Vždy mě strašně bavilo psát, proto jsem se již před koncem studia rozhodla, že budu psát krátké článečky, které jsou určeny pro zvídavé maminky, tatínky a všechny, které zajímá zdraví jejich dětiček a dávat zajímavé tipy a rady. Postupně s tím, jak jsem se sama stala maminkou, tak se přidaly i různé tipy na produkty, které my doma používáme.
Ale kdo vlastně jsem?
Pocházím z Uherského Hradiště a po skončení vysoké školy jsem se do svého rodného města opět vrátila. Proto mě dnes najdete na dětském oddělení zdejší nemocnice (tč jsem tedy na mateřské dovolené se svými chlapečky).
Po vystudování osmiletého gymnázia jsem se rozhodla pro studium medicíny. A volba padla na Masarykovu univerzitu v Brně.
Studium pro mě rozhodně nebylo žádnou procházkou růžovou zahradou, přicházely okamžiky, kdy jsem cítila hlubokou beznaději, po tvářích mi tekly potoky slz a mé tělo necítilo nic jiného, než vyčerpání. Nyní jsem ale nesmírně šťastná, že jsem studium dotáhla do zdárného konce. V průběhu studia jsem si dala “drobnou pauzičku” a chtěla si zkusit zcela jinou práci. Proto jsem pracovala jako servírka v indické restauraci či jako průvodkyně na zámku. Myslím si totiž, že každá zkušenost člověka v životě někam posune. A rozhodně není na škodu:)
V průběhu studia jsem dostala velkou chuť si zkusit studium v zahraničí. Moje volba padla na program Erasmus, díky kterému jsem čtvrtý ročník medicíny strávila na univerzitě v rakouském Grazu.
Následující léto jsem se vydala na stáž na neonatologickou kliniku do německého univerzitního města Tübingen. Zdější pracoviště je svými výsledky v péči o nedonošené miminka vyhlášené v celé Evropě. Proto jsem dodnes za tuto přiležitost velmi vděčná!A nakonec mi to nedalo a před poslední státnicí jsem vyjela na měsíc na stáž na chirurgii v německém Pasově.
Následně jsem měla obrovské dilema, zda zkusit i práci v Německu. Ale nakonec zvítězila touha být blízko rodiny a našich “doktorských kořenů”.
Kromě psaní článků jsem také začala pořádat přednášky, či možná spíše besedy pro rodiče. Přednášky jsou samozřejmě zdarma. Samozřejmostí mé činnosti je odpovídání na dotazy rodičů, individuální konzultace. A najdete mě také on-line ve společnosti ulekare.cz. Protože co si budeme nalhávat, medicína se neskutečně rozvíjí, ale stejně tak všechny technologie. A telemedicína se nezadržitelně dostává do popředí.
Vždycky jsem toužila po tom mít děti, moje cesta k vytouženému potomkovi nebyla úplně jednoduchá, ale díky mému manželovi jsme se dočkali nádherného synečka Alberta. Přišel na svět hodně brzy, o dva měsíce dříve, celý náš příběh si můžete najít v příspěvcích na blogu. Když jsem se stala maminkou, tak se můj pohled na moji tvorbu na blogu a některé mé “lékařské poučky” hodně změnil.
Neplánově, ale s to větší radostí jsme o rok a půl později přivítali na svět druhého chlapečka – Matyáška.
Těhotenství s ním bylo hodně komplikované, od 14tt jsem plně ležela a většinu času jsem strávila v nemocnici. Bertík byl doma, staral se o něj tatínek a teta chůva, kterou jsme museli rychle najít. Ale měli jsme velké štěstí. Tato část byla pro mě nejnáročnější, nevidět Bertíka každý den, nemoci se o něj starat. Pořád jsem musela myslet na to, jak se asi má, jestli nepláče apod. Zároveň obrovský strach o druhé miminko.
Těhotenství byl doslova očistec, ale jak se říká: “co Tě nezabije, to Tě posilní”. A myslím, že nás všechny to posunulo. Bertík se velmi socializoval, zvykl si na babičky. Ale nikomu bych tuto zkušenost nepřála.
Matyášek se narodil o šest týdnů dříve (brášku tam překonal:)), více o diagnozach a potížích se najdete ZDE
A co dělám ve volném čase?
Všechny maminky znají, že teď ho moc není, pokud chlapečky někdo vezme do kočárku, tak v rychlosti uklízím, vařím. Nebo píši články pro vás.
Pozitivní zpětná vazba od maminek je pak pro mě tou největší motivací a žene mě dál, proto jsem jim za ni vždy velmi vděčná:)
Abych se stále udržovala v oboru, tak pracuji online pro společnost ulekare.cz a pro Mamaclass.
Jinak ale miluji sport, vaření, pečení a čtení románů a věcí o výživě:)
Budu moc ráda, když se vám na blogu bude líbit:)
