Vždycky jsem si říkala, jaká je škoda, že nemůžu maminkám předat svou vlastní maminkovskou zkušenost. Můžu číst hromady odborných knih a vidět stovky cizích dětiček v ordinaci, nicméně osobní zkušenost je ta nejcennější.
ALE! Konečně také prožívám nádherné období těšení se na vlastní miminko, tak bych se s vámi ráda podělila o průběh svého prvního těhotenství.
Jistě řada z vás ví, jaké to je si procházet těhotenstvím, proto se možná poznáte v mých “zážitcích” a prožívání. Každá změna těla, všechny pocity a účinek hormonů jsou pro mě úplnými novinkami. Často mám obavy, co se se mnou vlastně děje, často si připadám úplně k ničemu a “divná”.
Jelikož jsme si miminko moc přáli, tak jsem preventivně několik měsíců před otěhotněním užívala kyselinu listovou (400mcg), která je velmi důležitá pro správný vývoj nervové trubice u plodu a nepila jsem žádný alkohol.
Můj začátek požehnaného stavu byl atypický, jelikož v bříšku nosím vymodlené miminko z IVF (umělé oplodnění). Proč tomu tak bylo, je na delší vyprávění, možná o tom někdy vyjde samostatný článeček, který by možná pomohl i dalším ženám, pro které jsou metody IVF odkázány.
Jsem povahou spíše pesimista, tak jsem si nedovolila předčasně počítat s dobrým koncem. Měli jsme ale ohromné štěstí a já jsem s nadšením svému manželovi ukazovala sílící pozitivní těhotenský test. Nikdy jsem s takovým očekáváním neběžela domů z lékárny, zda se mi to opravdu potvrdí. Čekání na odběr krve s klíčovou hodnout tzv hcg (lidký choriový chonadotropin), jehož nárůst značí právě první známky početí.
První týdny těhotenství jsem pro jistotu zůstala doma, jelikož po IVF se doporučuje být nějakou dobu v klidu, dokonce se těhotenství bere jako rizikové a já jsem nechtěla nic ohrozit. Nicméně musím přiznat, že dny doma pro mě byly nekonečné, kdybych neměla svůj blog, na kterém jsem nadále pracovala, tak bych to nevydržela. Ne že bych se nedokázala zabavit, ale jelikož jsem měla spoustu času, tak jsem hodiny četla o průběhu těhotenství, o tom, co se může všechno stát. Držely mě nad vodou jen průběžné kontroly u gynekologa. Proto jsem se raději rychle vrátila do práce. Celý první trimestr jsem byla strašně unavená. Zvládla jsem jen krátkou procházku z práce, něco uvařit, poté jsem padala únavou do postele. Nevolnosti se mi prakticky vyhnuly, za což jsem neskutečně vděčná. Neměla jsem chuť k jídlu pouze brzy ráno, v průběhu dne to bylo zcela v pořádku. Co se týče chutí, tak jsem preferovala spíše slanou, což před těhotenstvím vůbec nebylo. Najednou jsem po letech musela denně jíst potraviny, které bych si před těhotenstvím nevybrala. Nikdy bych nevěřila, jak mohou být těhotenské chutě silné.
Tělo je opravdu dokonalé, neboť bylo vidět, jak si začalo říkat o živiny, které mu chyběly. Již při plánování těhotenství jsem nakoupila hromadu knih o vhodné výživě těhotné ženy, ale musím přiznat, že moje předsevzetí o tom, že budu jíst dvakrát týdně ryby a denně hory zeleniny tak úplně neplním.
Ve 13. týdnu jsme absolvovali I.screening, což byl nádherný zážitek! To je jistě pro každou nastávající maminku průlomový okamžik. Nyní jsem na konci 18. týdne a doufám, že si přečtete další díl o mém těhotenství, kde si povíme více o vyšetřeních v těhotenství, i těch nadstandardních, výbavičce, po které se dívám a dalších zajímavostech z těhulkovského života.
TO BE CONTINUED…:)
