IMUNITA U DĚTÍ – JAK JI PODPOŘIT?

Co je to imunita?

Imunitní systém představuje velmi složitý mechanismus. Jeho hlavní úlohou je:

• udržení rovnováhy vnitřního prostředí organismu
• ochrana před: – vnějšími škodlivinami ( tím myslíme mikroorganismy jako viry, bakterie, plísně, paraziti, ale i alergeny)

    -vnitřními vlivy (nádorové anebo odumřelé buňky našeho těla)

Imunitní je systém je nezbytný k životu a jeho systém je po celém těle. Když se tato síť setká s cizorodou částicí, začne se proti ní bránit.

Pokud se poruší tato rovnováha, dojde k:

• onemocnění spojeným se sníženou funkcí imunitního systému (tzv. imunodeficience)
• onemocnění spojeným s přehnanou reakcí imunitního systému (alergie a autoimunitní choroby)

Imunita vrozená (nespecifická):

• starší
•  reaguje rychle na podnět
•  je bez imunologické paměti

Imunita získaná (specifická):

• mladší
• aktivuje se po setkání s konkrétním podnětem (antigenem)
• vytváří se imunologická paměť

Imunita dítěte se vyvíjí už od chvíle, kdy je v bříšku maminky. Samozřejmě ale porodem celý proces nekončí, naopak! Největší rozvoj imunity nastává ve chvíli, kdy se dítko začně potkávat s antigeny (=látky, které organismus rozpozná a začne na ně reagovat, protože jsou mu cizí). 

Protože je ale vyzrávání imunitního systému delší proces, a u malých dětí je ještě nezralý, jsou děti mnohem náchylnější k infekcím.

To se potom projevuje tím, že děti jsou častěji nemocné, hlavně v okamžiku, kdy se dostanou do kolektivu více dětí (školky nebo nemocní starší sourozenci), ale nemusíte se rozhodně bát, to, že je dítko více nemocné hned neznamená, že má poruchu imunitního systému. Dále si povíme, co by nás mělo upozornit, že se děje něco vážnějšího…

Kdy jsou děti přirozeně více nemocné?

• ve věku 6-12 měsíců – děťátko již spotřebovalo ochranné protilátky od maminky a ještě se plně “nenastartovala” jeho vlastní imunita
• dítě nastoupí do školky, kde se potkává s infekcemi od ostatních dětí
• u mladších dětí  (1-5let) je normální 6-8 epizod infekcí DC s lehčím průběhem, většinou v zimních a podzimních měsících
• u starších dětí (6-12let) jsou normou 2-4 epizody infekcí DC

Obecná obranyschopnost organismu souvisí s tím, jakou má dítě výživu, jak ho otužujeme a v jakém prostředí se pohybuje – zda nejde o znečištěné prostředí, kuřáctví v rodině atd. To vše ovlivňuje nespecifickou imunitu. Pokud člověk žije v hodně znečištěném prostředí, jeho primární obrana je poškozená, a to usnadňuje virům a bakteriím pronikání do organismu. Celkové oslabení, když dítě prochladne a není otužilé, vede k dalšímu průniku infektů. Pak se zjišťuje, že je snížená specifická imunita, ať už protivirová, nebo protilátková. Řešením je následná podpora léky. 

Deset varovných příznaků primárních imunodeficiencí:

• 8 a více infekcí středního ucha za rok
• 2 a více závažných infekcí vedlejších nosních dutin za rok
• 2 a více měsíců antibiotické léčby s malým efektem
• 2 a více zápalů plic za rok
• Neprospívání kojence (nepřibývání na váze, zástava růstu)
• Opakované hluboké kožní nebo orgánové abscesy
• Přetrvávající plísňová infekce úst nebo kůže u starších jednoho roku věku
• Potřeba nitrožilní antibiotické léčby k vyléčení infekce
• 2 a více hluboce lokalizovaných infekcí
• Rodinná anamnéza primární imunodeficience

Co můžeme dělat pro podporu imunity u našich dětí?

Preventivně lze imunitu u dětí – obzvlášť v zimních měsících – podpořit několika možnými způsoby. Bylinkové přípravky je vhodné začít dítěti podávat minimálně měsíc před nástupem do školky/školy případně před začátkem podzimu/zimy.

• 

• 

• 

• 

• 

Pozor!! Vzhledem k tomu, že většina zmíněných preparátů je volně prodejných, musíte dávat pozor na to, abyste preparáty bezhlavě nekombinovali!! Mohlo by to mít mnoho nežádoucích účinků. A preparáty je nutné používat dlouhodobě, proto je dobré držet se jednoho:)

• Biologicky aktivní polysacharidy ( v dnešní době jsou nejvíce rozšířeny beta-glukany). Jde o skupinu velmi účinných čistě přírodních látek, které jsou součástí buněčných stěn hub a některých rostlin. Tyto preparáty dokáží modulovat imunitní systém. Výborný je přípravek Imunoglukan P4H. Musí se užívat minimálně 2-3 měsíce! Imunoglukan “Akut” je potom určen pro “zastavení” infektu, který je v úplném počátku, jako taková první pomoc. 
• Probiotika a prebiotika. Probiotika jsou živé bakterie (hlavně bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Bifidobacteriaceae či některé kvasinky a grampozitivní koky) podávané v dostatečném množství, které ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. Přirozeně se vyskytují v mléce, některých sýrech, nepasterizované brynze a v jogurtech. Prebiotika jsou nestravitelné látky, které vlastně probiotika “pojídají” a tím podporují jejich růst a podporují vhodné osídlení střev. Imunitní systém ovlivňují přímo i nepřímo. Velmi oblíbené mezi dětmi jsou jahodové Laktobacilky nebo Eubiomed čoko, který opravdu chutná jako čokoládka:)
• Vitamin C – má význam při boji proti nachlazení, ale má i mnoho dalších důležitých funkcí. Bylo prokázáno, že vitamin C je důležitý antioxidant, který navíc dokáže vytvářet další antioxidanty v těle. Vitamin C je nezbytný pro biosyntézu kolagenu, L-karnitinu a některých neurotransmiterů, podílí se na metabolismu bílkovin a zlepšuje vstřebávání železa z rostlinných zdrojů (důležitý pro lidi s “chudokrevností”, což je odborně anémie, tedy nedostatek červených krvinek). Ideálně je při infektu, ale i preventivně do těla dostávat dostatek vitaminu C v kombinaci s imunoglukany.
• Minerály (zinek a selen) – Zinek se používá hlavně jako podpůrná léčba u akné a jiných nemocí kůže, ale také k aktivaci imunitního systému. U běžných infekcí dýchacích cest je možné volit cucavé pastilky s vyšším lokálním účinkem.
• Echinacea – Rostliny rodu Echinacea patřily mezi tradiční prostředky severoamerických indiánů používané při infekčních onemocnění. V lékárnách je pro děti k dostání ve formě kapek a sirupu. Kapky vybíráme bez obsahu alkoholu. Echinaceový přípravek můžeme dítěti podávat preventivně i v případě akutních potíží s výjimkou přítomnosti zvýšené teploty.Echinacea Dr. Thesis, Aroma- tica Echinacea aktiv bylinné kapky, GS Echinacea Forte, Walmark Echinacea, Echinacea kapky Gal- med, Vital Echinacea tob
• Omega-3/omega-6 nenasycené mastné kyseliny – jsou to stavební látky pro více účinných látek imunitního systému, bez nich by nedokázala imunita tak dobře fungovat. volně prodejné jsou např. Marin-Q, Hvězdíci, 3-Omega rybí olej Generica, Hema-rybí tuk
• Propolis – Jedná se o přírodní produkt na bázi živice, který se získává včelím sběrem z květů stromů a rostlin. Jsou dokumentované účinky antimikrobiální, protivirové, protinádorové.
• Nezanedbatelnou roli hraje i vhodná a dostatečná strava (hodně zeleniny a ovoce – denně bychom měli sníst 400gramů zeleniny, ale pozor poměr zelenina/ovoce by měl být 2:1, když budeme jíst jen hodně ovoce a žádnou zeleninu, tak imunitnímu systému neprospějeme)
• Systémová enzymoterapie – směs enzymů přírodního původu, musíme je však užívat dlouhodobě! Hlavní účinné látky těchto přípravků tvoří proteolytické enzymy původu živočišného (trypsin a chymotrypsin) a rostlinného (bromelain a papain). Základní podmínkou správného účinku těchto léků je jejich podávání nalačno a následné vstřebávání střevní sliznicí. Určitě znáte tyto látky pod názvem Wobenzym nebo Phlogenzym – užívá se v polovičních dávkách. Doporučuje se podávat dětem denně 1 dražé Wobenzymu na 6 kg tělesné hmotnosti, denní dávka se dělí na dvě až tři dílčí dávky. Běžná kúra Wobenzymu trvá tři měsíce, v případě závažnějšího stavu dítěte ji lze prodloužit na 6 měsíců nebo po půl roce zopakovat (většinou je lék užíván v jarním nebo podzimním období). 
• Bovinní kolostrum – Připravuje se z mléka, které krávy produkují několik (2–5) dnů po porodu. Je bohaté na imunoglobuliny, mateřské lymfocyty, cytokiny a další faktory.
• Houba Shitake – je pro svou chuť vyhledávanou houbou při přípravě pokrmů, mimo to však také posiluje imunitu a trávení a dokáže si poradit s viry a bakteriemi.
• Doplňování vitaminu D. Ten má vliv nejen na růst, ale též na imunitní systém v obdobích, kdy je málo slunečního svitu, což platí jak u dětí, tak i u dospělých.
• Denní pobyt na čerstvém vzduchu, a to za každého počasí. Hodina představuje skutečně minimum. Podpoří se prokrvení sliznic dýchacích cest, očí a uší a vniknutí škodlivých zárodků do těla to hodně znepřístupní cestu. Kromě toho je prokázán vzájemný vztah mezi nemocemi a vitaminem D, který jak známo, čerpáme ze slunce.
• Dostatek pohybu. Alespoň jednou denně se řádně zapotit a zadýchat, říkávaly už naše babičky. Imunitnímu systému tím nedovolíme zlenivět.
• Saunování – Málokdo ví, že s ním děti mohou začít od batolecího věku (ve skandinávských zemích se saunují už kojenci). Zůstáváme na nižších příčkách a ne déle než pět minut. Vyjdeme ven, ochladíme se (bez ochlazování by celá snaha neměla smysl). Teprve po skončení saunování se vydatně napijeme. Většina dětí si saunování brzy oblíbí a dožaduje se ho pravidelně, což má pro jejich zdraví velký význam.
• Otužování:) Není dobré děti příliš navlékat do mnoha vrstev, výsledkem je potom to, že se zpotí a následně prochladnou – a rýmečka je na světě!!!
• Dostatek spánku – nesmíme na spánek a pravidelný režim zapomínat! Čím menší děti jsou, tím více spánku potřebují. Batolata až 13 hodin spánku denně, předškoláci 10 hodin. Ideální je dát dítě spát po obědě, případně pokud to není možné, uložit jej večer dříve.

Moc doporučuji shlédnout tento rozhovor! Paní profesorka Šedivá je největší odbornicí na imunitu u nás: