Z dítěte sálá teplo, má horký dech, červené tvářičky, “skleněné oči”, bolí ho hlavička…
Jaká je úloha horečky? Je nutné ji srážet v každé situaci?
Horečka je nejběžnější reakce organismu na infekci (virové či bakteriální). Nejčastější příčinou horečky u dětí je akutně probíhající infekce – u dětí statisticky nejčastěji dýchacího ústrojí. Vedle dýchacích cest, ale může být příčinou infekce zažívacího ústrojí, může provázet průjmy, záněty močových cest, ledvin.
Horečka je ale ve většině případů žádoucí reakcí (pokud nepřesáhne 40,5℃, teplota nad 42℃ může být smrtelná). Při teplotě nad 38℃ “bacily” přestávájí být schopné množení a umírají. Aktivují se také leukocyty (bílé krvinky), které proti “bacilům” pomáhají. Proto se nedoporučuje u dětí srážet teplotu nižší než 38℃.
V první fázi reakce, tedy po vstupu virů či bakterii do organismu vzniká pocit zimy a tělo se snaží se co nejrychleji zahřát. Dojde k tzv. vazokonstrikci (zúžení cév) – proto je kůže bledá, stáhnou se svalová vlákna, objeví se “husí kůže”. Třesavka – svaly se třepou a snaží se vyrobit si teplo. Je třeba dítě pořádně obléct, zabalit do peřiny, dát mu ponožky a horký čaj. Tělo se snaží proti těmto dějům bránit – začne tedy teplotu zvedat. Centrum teploty v mozku dostane povel k přenastavení teploty – funguje jako termostat. Teplota stoupá. Začneme se potit, kůže je červená, ztrácíme kůží hodně tekutin, proto máme častěji žízeň.
U dětí ještě není cetrum pro regulování teploty v hypotalamu zcela funkční. Horečka se objevuje častěji (děti mezi jedním rokem a šesti lety mívají průměrně horečku, kdy teplota stoupne přes 38,5 stupně, osmkrát do roka, dospělí jednou za dva roky), může být i při banální infekci poměrně vysoká a její vznik může být neočekávaný, z plného zdraví.
Horečka je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, je také často důvodem zbytečným. Rodiče navštěvují lékaře již se zvýšenou teplotou, která se objevila před hodinou. Ani lékař na úplném začátku onemocnění není schopen stanovit přesnou diagnózu. Navíc pouze zvýšená teplota je reakce spíše žádoucí, jak jsme si popsali v minulých odstavcích.
Hodně často se lékaři potkávají se situací, kdy rodiče při prvním výstupu teploty u dítěte ihned vyžadují předepsání antibiotik. Přitom je to v některých případech zcela nevhodný postup. Antibiotika by se opravdu měla předepisovat jen v indikovaných případěch.
V prvních 24 hodinách nechte dítě raději odpočívat a dávejte léky proti teplotě až při TT nad 38. Potřebuje co nejvíc síly na boj s infekcí. V této fázi nemoci je nejdůležitější spánek, klid a dostatek tekutin.
Obecně čím je dítě mladší, tím dříve by ho měl vidět lékař. Pokud bude mít novorozenec či malý kojenec horečku, tak je to důvod k vyšetření ihned. Pokud bude mít 39 adolescent a teplota reaguje na podání léků, tak můžeme dle stavu vydržet i tři dny. Samozřejmě pokud je dítě malátné, zvrací a jeho celkový stav se nám nezdá, tak běžte ihned.
Zastávám názor, že raději jít dvakrát zbytečně, než jednou pozdě. Sama jsem to takto měla i v těhotenství a vždy nás to i s miminkem zachránilo.
Léčba horečky
Tělesnou teplotu dítěte do 38℃ NENÍ třeba zatím LÉČIT!!! Délka nemoci by se tak mohla naopak prodloužit, neboť horečka nestačí zlikvidovat patogeny, zvláště viry, namnožené v krvi.
Postupy při teplotě na 38℃ můžeme rozdělit na:
- Fyzikální
- Kdy dělat fyzikální chlazení?
- Po podání léku (antipyretika) teplota neklesá
- Nečekáme na efekt léku, pokud je teplota nad 39.5 – dáváme lék i zábal
- Pokud má dítě studená akra (dlaně a plosky), má mramorovanou kůži – fyzikální chlazení NEPROVÁDÍME!
- Sprchování vlažnou vodou (od 36 do 25℃, snižovat pomalu, tato forma chlazení je spíše pro starší děti, třikrát denně opakovat 3-4minutové sprchování. Můžeme smočit i hlavu, neboť hlavou odvádíme čtvrtinu tepla. Po sprše dítě ihned oblečte.
- Zábaly celého těla – Připravíme si suchou osušku, velkou tak, abychom do ní mohli dítě celé zabalit. Osušku či pruh látky namočíme ve vlažné vodě cca 22stC a následně důkladně vyždímáme. Tím se její teplota upraví tak, že je pro dítě snesitelná. Dítě do osušky zavineme – zabalíme okolo trupu, břicha a třísel. Potom jej uložíme pod přikrývku. Nebo na zábal dáme tenkou suchou plenku. Zábal aplikujeme 5-7 minut. Za půl hodiny můžeme proceduru opakovat, v případě neúspěchu u malých dětí opakujeme ještě jednou. Můžeme dělat 3krát během 2 hodin.
- NIKDY NEBALÍME CHODIDLA, NÁRTY, HLAVU
- Při obzvlášť vysoké horečce – lýtkové zábaly – zabalíme každé lýtko od kotníku až pod koleno do chladné a vyždímané látky a obalíme suchým ručníkem. Třikrát po deseti minutách opakujeme. Jako “babská rada” jsou tzv octové zábaly.
- Potírání těla vlhkou tkaninou (namočíme plenku, ručník, žínku do vlažné vody jako při zábalu těla. Vyždímáme a potíráme trup, obličej. Po chvíli opět tkaninu namáčíme ve vlažné vodě a postup opakujeme.
- Mezi zábaly znovu měříme teplotu. Tento postup ale nevyužíváme, pokud má dítě mramorovanou kůži či studené nožičky.
- Farmakoterapeutické (tzv LÉKY – TZV ANTIPYRETIKA)
- Paracetamol – Panadol, Paralen – existují čípky, sirup i tablety. dávka je 15mg/kg podávat, interval mezi dávkami 6 hodin
- Ibuprofen (Brufen – dětský sirup) – 5–10 mg/kgm interval mezi dávkami 8 hod
- Dbejte na správnou dávku léku, buď důkledně přepočítávejte dle uvedené dávky na kilogram dítěte nebo pečlivě čtěte krabičku.
- Pozor také na dostatečné intervaly mezi dalším podáním léku. Velmi často se v praxi stává, že maminky zapomenou, který lék podaly a interval mezi dvěma dávkami je krátký.
- Pokud budete kombinovat podávání Nurofenu a Panadolu, tak můžete léky střídat po 4 hodinách. NE častěji!
- U některých dětí se objevuje velké nechutenství, takže nechtějí ani sirup či tabletky, je proto vhodné použít čípek, čípky zase nepoužíjeme například u průjmu
- POZOR!! U dětí do 15 let je kontraindikovano podání kyseliny acetylsalycilové – Acylpirin. Nebezpečí vzniku tzv. Reyova syndromu (encefalopatie (postih CNS) a poškození jater)
- Při horečce u dětí je nutné podávat hodně tekutin! Při horečce musí dítě pít v malých, ale častých dávkách.
- Pokud se nám dítě nepodaří zavodnit, nepodaří se nám ani zlikvidovat teplotu. Při každém zvýšení teploty o jeden stupeň nad 37°C stoupá potřeba tekutin o 12%. Přidá-li se zvracení či průjem, může dojít velice rychle ke ztrátě tekutin a solí a nezbývá než dítě léčit alespoň krátkodobě v nemocnici nitrožilně – vždy indikuje lékař!
Dítěti podávejte vlažné čaje, slazené troškou cukru či medem, který preferujeme!! (Med nedáváme dětem mladším 1 roku).
Pozor na miminka s horečkou, která bývají často vyčerpaná tak, že nemohou ani pít. Děti pijící z lahve a předškolní děti by měly dostávat především vodu s troškou citronu, zředěnou šťávu z ovoce, zeleninové vývary, ovocné nebo bylinkové čaje a případně by měly jíst ovoce (ideální je např. meloun, který obsahuje hodně vody!)
Čaj z černého bezu, hřebíčku a lipového květu má potivé účinky. Meduňka celkově uklidňuje.
Je-li vaše dítě ve věku, kdy už sní pár lžiček kompotovaných borůvek, rozhodně tohoto léku našich babiček využijte. Kompotované borůvky opravdu teplotu srazí. Doporučovány jsou také maliny či šťáva z višní.
Pokud má dítě teploty 3 dny, navštivte určitě lékaře k bližšímu vyšetření, s sebou vezměte ranní moč!
