Z rozhovoru pro časopis Maminka
1) Jak může nekvalitní spánek ovlivnit vývoj dítěte? Mám na mysli časté noční buzení, neschopnost usnout sám atd. Může se to v budoucnu nějak projevit např. že bude mít dítě problémy s učením nebo jakkoliv jinak?
Malinké děti nemají schopnost usnout samy, potřebují rodiče či jinou pečující osobu, aby mu dopomohli. Ano, jsou vzácné výjimky, kdy maminka položí dítě do postýlky a ono se chvíli dívá na kolotoč a usne samo. Ale zpravidla potřebuje dítě vytvořit asociaci, která mu pomůže si uvědomit, že se jde spát. Důležité jsou večerní rituály, kdy si dítě zvykne na určitý sled událostí, které ho zklidní a lépe usíná. Neřekla bych, že pokud je dítě špatný spáč, tak ho to ovlivní do budoucna. Samozřejmě existují i stavy, kdy je spánek opravdu patologický a jeho řešení potom patří do rukou neurologa či spánkové laboratoře. Ovšem to jsou jednotky dětí a ty potom opravdu nespí celou noc, opakovaně, stále se budí, nedokáží usnout. U malých dětí jsou těmi, kdo trpí spánkovou deprivací spíše rodiče. Děti to zpravidla dohánějí dobře přes den. Zpočátku nemají žádný rytmus dne a noci, melatonin se dětem začne vylučovat postupně a od třetího měsíce věku získává spánek jistější rytmus. Kojené děti jsou na tom trošku lépe, malá dávka melatoninu se jim přenáší skrze mateřské mléko od maminky. Kvalitní spánek samozřejmě potřebujeme na regeneraci a zdravý růst organismu. Ale jak jsem zmínila výše, potencionální riziko následků bych vnímala spíše jen u opravdových poruch spánku.
Většinou je tomu tak, že děti které spí špatně jako malinké, to v pubertě doženou i s rezervou:)
2) Jak vnímáte společný spánek dětí a rodičů z hlediska bezpečnosti?
Určitě se jedná o rizikové chování. I když se na mě často maminky zlobí, že nechápu, že matka má instinkty, kdy dítě nemůže zalehnout. Ale dle mého názoru může být maminka natolik unavená – není divu, pokud se celý den stará o dítě a v noci vstává, je vyčerpaná po porodu apod, že by její spánek mohl být natolik tvrdý, že by se nedopatřením převalila na dítě. Stačí ruka, kterou může maminka či tatínek ve spánku nešikovně přesunout. Navíc je ve společné posteli ještě peřina, která také představuje velké riziko.
Jedním z hlavních preventivních opatření proti SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence) je právě nespát s dítětem v jedné posteli. Dítě bude u maminky spát mnohem klidněji, ale společné spaní opravdu riziko představuje. Pokud se rodiče přesto rozhodnou pro spaní s dítětem, tak doporučuji si řádně prostudovat zásady bezpečného spánku s dítětem.
3) Jaký máte názor na spánkový trénink? Může dítěti metoda vyplakávání uškodit? Co přesně se v daný moment s dítětem děje?
Dříve se opravdu metoda vyplakání dítěte používala. Kolikrát jsem to od své maminky slyšela, že tohle mám na svého malinkého syna praktikovat. Když si to představím, tak mi běhá mráz po zádech. Přiznám se, že jí nyní nechci Bertíka dávat na hlídání, pořád mám pocit, že by kočárek postavila na zahradu a nechala ho tam plakat, dokud by neusnul.
Nechat dítě vyplakat, není ta správná cesta, bohužel na internetu i mezi lékaři občas slýcháme nebo vídáme tyto poškozující rady, jak nechat dítě řízeně plakat a učit ho tak usínat nebo hrát si samo.
Ano, ono to funguje, dítě se opravdu nakonec naučí usnout samo, ztichne, ale je to z toho důvodu, že se zklame v rodičích, hladina stresu z opuštění rodičem je tak velká, že se dítě tzv. “vypne”. Vyčerpá se. V daleké minulosti tato reakce sloužila k tomu, aby opuštěné plačící dítě nenašel podle zvuku predátor. Tedy miminko a batole nejprve volají svou matku- pláčí, pokud nepřijde, tak naopak ztichnou, aby se nestali kořistí. Tento princip stresové reakce se nezměnil ani v moderní společnosti. Stres z toho, že rodič na zavolání nepřichází, je velmi silný a určitě není třeba ho uměle navozovat. Takto malé dítě ještě nechápe, že maminka je ve vedlejší místnosti a chce si také odpočinout nebo potřebuje uvařit, dítě má pocit, že jsme ho opustili navždy. U nich platí, “sejde z očí, sejde z mysli”. Je důležité je postupně učit k tomu, že maminka se zase vrátí, klidně i za minutku. Přijde totiž i přirozený stav tzv. separační úzkosti. Je dobré potom s dětmi hrát hry typu – zakrýt se za nějaký ručník, list papíru apod a dělat kuk. Nebo podobně schovat a ukázat hračku. Aby se dítě naučilo chápat, že co chvíli nevidí automaticky nemizí napořád.
4) Co doporučujete maminkám, které mají doma nespavce?
Jednoho doma také mám:) Bohužel jedině mít pevné nervy a snažit se zachovat klid. Zkusit si vytvořit rituál, který budou opakovat každý večer. Ono se to opravdu jednoho dne zlomí. Do tří měsíců je velkým problémem kolika, která se dostavuje ve většině případů právě večer a děti pomoc neztišitelně pláčou. Cestou je zde tedy řešení koliky. Mně osobně pomohlo, když jsem přestala vnitřně ostatním závidět, že jejich děti usínají samy nebo nemusí přes den chodit dvakrát na dvě hodiny ven s kočárkem i když prší nebo sněží. Vzala jsem to jako fakt, zklidnila se a přestala jsem mít pocit, že jsem nejneschopnější matka na světe. když jsem byla zoufalá, často se u uspávání i rozbrečela, když jsem třetí hodinu chodila ve tmě ložnice s Bertíkem v náručí. Ale ničemu jsem tím nepomohla. Dítě cítí nervozitu, srdce nám běží jako o závod a miminka tlukot srdce vnímají nejvíce, jak se potom mají ony uklidnit. Pokud si maminky neví rady s nastavením rituálu, tak doporučuji spánkovou poradnu.
5) Jaké faktory ovlivňují to, jak dítě spí? Kde hledat příčiny špatného spánku?
Hlad – velmi časté. Maminka kojí, ale má mléka málo. Dítě není dostatečně najezeno a pláče. Zkouší tahat, ale nemá co. Vzniká začarovaný kruh.
Bolest bříška – kolika – do tří měsíců také velmi časté. Doporučuji probiotika a simeticon (Balonix/Saab/Espumisan dle tolerance dítěte, ne všem funguje všechno), cvičit nožičkami, nahřát bříško polštářkem, masírovat, ev použít rektální rourku. při příkrmech – pokud koliky vznikají po konkrétních potravinách, tak se jim vyhnout.
Gastroesofageální reflux – jakmile dítě leží, tak se mu vrací mléko z žaludku do jícnu. V něm je již přítomna kyselina chlorovodíková ze žaludku a “pálí” na sliznici jícnu. Důležitá jsou režimová opatření (krmit dítě častěji a po menších dávkách, aby se mléko rychleji trávilo, podložit nohy postele na straně hlavičky, nechat dítě řádně odříhnout…, s tuhou stravou se to ve většině případů zcela upraví), pokud je reflux velmi silný, tak můžeme nasadit i léky ve formě sirupu.
Hluk – TV z vedlejší místnosti, rodiče ve stejném pokoji (některé děti opravdu vyžadují spánek ve vlastním pokojíčku a až poté mají spánek klidný), přílišné světlo nebo naopak tma, moc vytopená místnost
6) Jaká je podle vás nejvhodnější alternativa ke spánkovému tréninku? Existují např. nějaká homeopatika, bylinky či jiné přípravky, jak podpořit spánek dítěte?
Každé rodině vyhovuje jiný večerní rituál. Většinou je to koupel dítěte, následně natření krémem, masáž, podání ev večerních léků, krmení, zpívání ukolébavky či nošení v náručí. Je dobré toto opakovat každý večer, ve stejný čas. Existují různé bylinné preparáty, které by údajně měly pomoci s usínáním. Např je to Radepur baby, jedná se o extrakt z meduňky, heřmánku, majoránky a mateřídoušky. Další možností jsou esenciální oleje, kterými děti masírujeme, obsahují např mandlový olej, kafr, levanduli. Pro starší děti potom už dostaneme i kapsle a žvykací tablety s melatoninem. Pro děti od šesti měsíců můžeme volit i bylinné čaje (většinou meduňka, heřmánek, dobromysl, anýz, lípa, levandule). S homeopatii nemám takovou zkušenost, abych zde zmiňovala konkrétní preparáty. Pokud by chtěly maminky homeopatika vyzkoušet, tak doporučuji, aby se obrátily na odborníka a volily individuální terapii. Homeopatii musí člověk především věřit, potom může mít svůj efekt.
