Jsou látky, které zastavují růst bakterii (bakteriostatické) nebo usmrcují bakterie (baktericidní).
Důvodem pro systémové podávání antibiotik by měla být závažná bakteriální infekce, kterou si dokážeme buď typickým klinickým obrazem (zkušenost lékaře, kterému bychom měli důvěřovat) nebo ho i doplníme laboratorními známkami zánětu či stěrem a následnou kultivací bakterie z postiženého místa.
Našim základním požadavkem na antibiotickou terapii je její účinnost, ale zároveň také minimální toxicita nebo jakkoliv riziko pro malého pacienta.
V primární péči (u praktického lékaře) nejčastěji nasazujeme ATB na infekce horních i dolních dýchacích cest, močových infekcí, hnisavé kožní projevy nebo kožní formu borreliózy (kdy poznáme tzv. erythema migrans).
K rozpoznání bakteriálního onemocnění nám může v dnešní době pomoci stanovení tzv. CRP, které vám lékař ve zvolených případech může vyšetřit přímo v ordinaci – velkou výhodou je okamžitá hodnota, která nám pomůže se rozhodnout rychle o další léčbě (odběr kapky krve z prstu) nebo odebereme krev “klasicky” a zašleme do laboratoře, kde potom vidíme i celý krevní obraz a řekne nám to mnohem více.
Hodnota CRP se mění v čase po nástupu onemocnění. Nemá velký význam stanovovat CRP ihned po začátku teploty nebo první den kašle, hodnota může být nízká a za další den může být vše jinak. Proto určitě doporučuji počkat a vydat se k lékaři až např 3. den teploty (samozřejmě dle stavu dítěte a jeho věku – u malých miminek jsme mnohem více opatrní a nečekáme 3 dny…).
Zásady používání antimikrobiálních látek
- správná volba antibiotika
- optimální a dostatečně dlouhá doba léčby
- adekvátní dávkování (často bývají ATB poddávkovaná)
- vhodná kombinace léčiv
- monitorování antimikrobiální terapie, u některých ATB hladina účinné látky v krvi
- nejčastější chybou při léčbě ATB je, že léčíme virovou infekci (např infekční mononukleózu či chřipku)
- dáváme ATB v nízkých dávkách
- příliš krátkou nebo zbytečně dlouhou dobu
- volíme nevhodné ATB
Maminky, jsem rozhodně pro správnou indikaci antibiotik, ne jejich nadužívání. Nicméně pokud Vám lékař ATB léčbu navrhne, tak bych se jí nebránila. Ptejte se na důvod, ale jinak pokud ATB podáváme tak, jak máme, tak se nemusíme obávat.
Dávka léku se u dětí řídí buď dle povrchu jeho těla nebo jeho hmotnosti (je to jiné než u dospělých, kde jednoduše podáme např. celou tabletu a tolik neřešíme, zda má pacient 50 nebo 75 kg, u dětí je nutno počítat dávku individuálně).
Pokud Vaše dítě antibiotika užívá, nezapomeňte zároveň dávat i probiotika (prospěšné bakterie), abychom posilovali mikrobiom a předešli možnému průjmu (antibiotika nerozeznají, zda se jedná o “dobré” nebo “špatné” bakterie, ale likvidují všechny, proto je dobré pomoci střevu se zase “osídlit” dobrými bakteriemi).
Dávala bych ještě 14 dní po dobrání léku.
Vždy je však potřeba probiotika užívat s minimálním odstupem 3 hodiny od antibiotik, současné podání eliminuje účinek probiotik (antibiotika zabíjejí probiotika).
