Afektivní záchvaty u dětí vypadají často velmi dramaticky a je přirozené, že jsou z nich rodiče vyděšení. Afektivní záchvaty jsou příhody vyskytující se v kojeneckém a batolecím věku. Jsou neúmyslné, nedobrovolné, mimovolní a reflexní.
V tomto článku se společně podíváme na to, co to afektivní záchvaty u dětí jsou, jaké jsou jejich typy a příčiny a jak často se tyto stavy u dětí objevují. Řekneme si také, jak se stanovuje diagnóza a v neposlední řadě – co dělat, když se u děťátka afektivní záchvat objeví.
Co jsou afektivní záchvaty u dětí?
Afektivní záchvaty jsou přechodná porucha vědomí, které předchází silná emoce – strach, hněv, pláč, ale i například silná radost. Patří k častým problémům dětského, zejména batolecího věku.
Řadí se mezi neepileptické záchvaty. Jde o nezávažný záchvat, což ovšem tak na prvním pohled nevypadá. Svou podstatou jde o časté projevy vázané na věk, které neohrožují zdraví ani život dítěte.
💡 Ataka trvá od několika vteřin po 1-2 minuty.
Jaké typy afektivních záchvatů rozeznáváme?
Rozeznáváme dva základní typy afektivních záchvatů – cyanotické záchvaty a palidní záchvaty.
Cyanotické záchvaty
- vznik tohoto záchvatového projevu je provokován negativním vjemem (drobné poranění, úlek, “nesouhlas” s příkazem rodiče)
- typický je asi 10–15 vteřinový intenzivní křik, po kterém následuje pauza v dýchání, kdy může dítě až promodrat, má vyděšený výraz a je jako “hadrová panenka”
- některé děti upadají až do krátkého bezvědomí
- po záchvatu následuje typicky fáze útlumu
Palidní záchvaty
- typickým vyvolávajícím faktorem je bolest při náhodném poranění nebo úlek (stejně jako cyanotické záchvaty).
- na rozdíl od cyanotických záchvatů velmi často nenásleduje pláč, dítě zbledne, ztrácí vědomí a často následuje sesunutí na zem
- tyto záchvaty jsou jasně vyvolány podrážděním bloudivého nervu (nervus vagus).
Jaké jsou příčiny vzniku afektivních záchvatů u dětí?
Příčina vzniku afektivních záchvatů u dětí není jasná. Jde o mimovolní projev, jelikož vegetativní nervová soustava u dětí ještě nepracuje tak “dokonale”.
Můžu vás uklidnit tím, že se rozhodně nejedná o projev abnormálního psychického vývoje či porušených rodinných vztahů.
💡 Dětem rozhodně neříkejte, aby “s tím přestaly” – neumí to ovlivnit.
Jak časté jsou afektivní záchvaty u dětí?
Procentuální výskyt afektivních záchvatů u dětí v populaci není přesně znám. Publikované odhady značně kolísají mezi 0,1 % a 27 %.
Pravděpodobně se v různých podobách vyskytují až u 5 % všech dětí. Obvykle se objevují mezi 6. měsícem a 4 lety, vzácně mohou být už i u novorozenců.
S věkem naštěstí jejich výskyt klesá. Větší děti už afektivními záchvaty netrpí vůbec. Říkáme, že jsou “samoúzdravné”.
Jaká se stanovuje diagnóza afektivních záchvatů u dětí?
Diagnózu afektivních záchvatů stanovujeme v typických případech na základě podrobného popisu události.
Lékař Vás pravděpodobně pošle na neurologii, aby mohla být vyvrácena možnost epilepsie.
U palidních záchvatů je doporučováno doplnění kardiologického vyšetření (EKG, ECHO) k vyloučení problému se srdíčkem.
Co dělat, když má dítě afektivní záchvat?
Jako první je důležité, aby byli rodiče seznámeni s tím, co vlastně afektivní záchvat je.
Je dobré si osvojit provedení jednoduchých manévrů, které rychle fungují.
Mezi ně například patří:
- foukání do nosu,
- sprchování studenou vodou,
- pokropení obličeje dítěte vodou
- či hlasité okřiknutí.
Mezi tím ale doporučuji zajistit okolí dítěte tak, aby nedošlo k jeho poranění. To znamená uložit dítě na zem – případně do stabilizované polohy na boku. V této poloze by mělo dítě zůstat až do skončení záchvatu.
💡 Z pohledu rodičů jde o dramatickou situaci, která svádí k použití někdy i poměrně drastických opatření (vytahování jazyka, masáž srdce). Doporučuje se proto změřit si čas trvání bezvědomí – většinu takto poučených rodičů uklidní zjištění, že je velmi krátké a nemůže tak ohrozit zdraví dítěte.
V některých studiích se uvádí i dobrý efekt podávání železa. Což je samozřejmě účinnější u dětí, které trpí tzv. sideropenii, tedy nedostatkem železa v krvi.
💡 Pokud nemáte vyšetřeno, jak na tom Vaše dítko s hladinou železa je, tak není vhodné železo zavádět – zvláště u dětí, které trpí na zácpu, tu preparáty železa velmi výrazně zhoršují!
Závěr
Afektivní záchvaty u dětí, ačkoliv mohou vyvolávat obavy a úzkost mezi rodiči, jsou většinou neškodné a přechodné jevy, které jsou součástí normálního vývoje dítěte.
Přestože přesná příčina afektivních záchvatů zůstává nejasná, je uklidňující vědět, že nejsou spojeny s abnormálním psychickým vývojem či porušenými rodinnými vztahy.
S rostoucím věkem a vývojem dětí tendence k afektivním záchvatům postupně mizí.
Doufám, že jste v článku našli užitečné informace a budu se těšit zase u dalšího článku!
Vaše Tereza
