Picky eaters nemá přesný český překlad – jedná se o označení dítěte, které je až moc vybíravé a odmítá konzumovat jiné potraviny. Tato porucha se řadí mezi poruchy příjmu potravy, i když není definována úplně jasně.
Rozdíl od jiných PPP je v době nástupu potíží. Tato porucha nastupuje již v batolecím období, nejvíce pak kolem druhého roku života dítěte.
Jak se PE projevuje?
PE se projevuje většinou
- velkou vybíravostí – dítě jí jen několik málo potravin (často i jednu nebo dvě),
- přijímáním malinkého množství stravy (ale pouze určité konzistence, barvy, nebo preferuje tekutiny před tuhou stravou)
Je zde silná tzv. neofobie, tedy chorobný strach z ochutnání nové potraviny.
💡 Vybíravost většinou trvá jen krátce, dítě z ní tzv. “vyroste”, jen vzácně může přetrvat až do dospělosti.
U vybíravého stravování se často předpokládá nízký příjem celkové energie a hlavních živin, nicméně dle studii je energetický příjem dostatečný, jelikož děti konzumují hodně sacharidových potravin a kalorie splní.
Problémemje však nedostatek ostatních makroživin a hlavně mikroživin a vlákniny (částá příčina zácpy). Strava není pestrá a dítě tedy neprospívá tak, jak by mělo.
Jaké jsou příčiny vzniku vybíravosti?
Jednoznačný důvod vzniku vybíravosti neznáme.
Studie mluví o tom, že děti, které byly kojeny déle než 3 měsíce mají mnohem nižší pravděpodobnost, že budou v budoucnu vybíravé.
Je to tím, že v průběhu doby, kdy pijí mateřské mléko, se jeho chuť neustále mění zejména dle
- momentálních potřeb dítěte,
- stravy maminky, jejich případných léků, menstruace nebo vlivem doplňků stravy.
Naopak umělá mléčná formule je v průběhu měsíců stále stejná. Dítě bude mít tedy pravděpodobně mnohem větší problém s přijímáním nové chuti.
Jak se PE diagnostikuje?
Pokud dítě odmítá stravu, tak prvním krokem ve vyšetřování musí být vyloučení tzv “organické příčiny” obtíží. Může se jednat o celou řadu stavů.
Mezi možné organické příčiny se řadí
- dysfagie a odynofagie – neschopnost polknout, či bolestivé polykaní
- poruchy koordinace polykání a sání – opakované epizody kašle a dušnosti v souvislosti s příjmem stravy
- krmení přerušované pláčem dítěte
- zvracení a/nebo průjem
- alergické projevy např. atopický ekzém
- neprospívání a poruchy vývoje dítěte (nedonošenost, vrozené vývojové vady)
- autismus
💡 Pokud je dítě vybíravé nebo má potíže s příjmem stravy, tak v praxi můžeme využít jednoduchý dotazník NutriCHEQ, který vyplňují rodiče. Dotazník je bezplatně k dispozici ZDE. Můžete si ho tedy i sami vyzkoušet.
A samozřejmě by měl lékař hodnotit jídelníček dítěte. Hodnotit je potřeba jak množství jídla, tak jeho kvalitu a pestrost.
💡 Vhodné je lékaři zaznamenat jeden týden jídelníčku dítěte.
Kdy se začínají formovat chutě dítěte?
Chutě dítěte se začínají formovat již v prenatálním období, tedy v bříšku maminky. Je to proto, že chutě aromatických a výrazných jídel, které maminka konzumuje přecházejí do amniotické tekutiny.
Tyto chutě silně ovlivňují budoucí chuťové preference a snadnost přijímání nových druhů potravin v dalším životě dítěte.
Jaké chutě děti (ne)preferují?
Děti od narození preferují sladkou chuť a zpočátku se vyhýbají kyselým a hořkým chuťovým vjemům.
💡 Kyselá a hořká chuť se pojí s možnou toxicitou a přirozeně se jim tak vyhýbáme, je to dáno evolučně.
Nejméně tolerované potraviny u dětí jsou pak:
- kapusta
- brokolice
- zelí
- červená řepa
- květák
- saláty
- grapefruit
- ryby
- celozrnné pečivo
- vnitřnosti
Jak postupovat u vybíravého dítěte?
Nejhlavnější roli hraje samozřejmě rodič. Zkuste proto dodržovat následující kroky.
Jezte zároveň s dítětem stejný pokrm
- pokud matka s dítětem konzumují současně stejný pokrm, dítě má tendenci napodobovat
💡 Rodina by se měla stravovat společně. Tím se umožní zdravá interakce mezi členy rodiny a děti se naučí správnému stylu stravování a jídelním návykům od rodičů a starších sourozenců.
Nechte dítě vybrat si
- u dětí, které mají alespoň nějakou míru autonomie ve výběru stravy, je zaznamenaná menší vybíravost
- výběr by měl ovšem rodič korigovat, aby byla strava pestrá
Zkuste omezit přehnané nucení
- není dobré dítě přehnaně dítě do jídla nutit, jelikož potom spíše nebude chtít nic
Myslete na svačiny
- svačiny by měly být malé
- měly by se podávat v pravidelné době a časových intervalech, alespoň 2–3 hodiny po hlavním jídle
Tekutiny podávejte až po hlavním jídle
- mléko, výživné nápoje, ovocné šťávy, polévky a voda by se měly podávat na konci hlavního jídla nebo svačiny
- tekutiny by mohly zaplnit žaludek – děti pak odmítají stravu
Neodlákávejte pozornost dítěte od krmení
- dítě by mělo být posazeno k jídlu a svačině vždy ke stolu
- během krmení by neměla být zapnutá televize a dítě by si nemělo hrát s hračkou, tabletem, mobilem apod.
💡 Úroveň žaludku dítěte by měla být na úrovní stolu.
Zachovejte klid
- nezlobte se na dítě nebo ho netrestejte za to, že jinou stravu nechce (sama vím, že se to lehce říká, hůř koná)
Systematicky zavádějte nové pokrmy od útlého věku.
- k oblíbeným pokrmům dítěte přidávejte malé porce nové stravy.
- pokud dítě odmítá nové pokrmy, zpočátku vždy nabídneme jen jedno sousto a nenutíme dítě k požití většího množství
💡 Nový pokrm by se měl zavést znova až za několik dnů nebo týdnů. </aside>
Jak dlouho by měla konzumace jídla trvat a jaké pokrmy podávat?
Konzumace jídla by měla trvat do 15 minut od usednutí ke stolu a neměla by trvat déle než 20–30 minut.
Po skončení krmení by se měly zbytky jídla odstranit ze stolu a další krmení nabídnout až v běžném čase stravování.
Podávané pokrmy musí odpovídat věku dítěte. Použijte také příbor odpovídající věku.
💡 Z psychologického hlediska je lepší začít malou porcí a postupně přidávat na talíř než podat ihned nepřiměřeně velkou porci (platí pro všechny PPP).
Něco málo o příkrmech
Každé dítě je svým způsobem vybíravý tvor, stejně jako každý z nás. Zvláště v období zavádění příkrmů (tedy při prvním kontaktu s novými potravinami) je zcela normální, že dítě potravinu prská.
💡 Ke zvyknutí si na novou chuť je nutné, aby dítě potravinu ochutnalo 10-15krát.
Je opravdu důležité být v kojeneckém věku v nabízení důsledný, neboť později už si dítě těžko zvyká na chuť brokolice či květáku na páře.
I právě proto se doporučuje jako první do příkrmů zavádět zeleninu a až potom ovoce. Důležité je to ale samozřejmě i kvůli alergiím.
A na konec – roste moje dítě málo?
Často se rodiče bojí (nebo jim to vnucuje okolí, sociální sítě, neustálé porovnávání), že jejich dítě málo roste. Většinou jsou tyto obavy zbytečné.
💡 Maminkám již od novorozeneckého věku dítěte doporučuji, aby si hmotnost a výšku dětiček zanášely do percentilových grafů a samy se tak ujišťovaly, že je jejich potomek zcela v normě.
Zatímco dítě v prvním roce života ztrojnásobí svou hmotnost a vyroste o 50 % své porodní délky, ve druhém roce vyroste „jen“ 12 cm a přibere 2–3 kg.
Do nástupu puberty neroste tak rychle, přirozeně tedy i klesá chuť ke konzumaci většího množství jídla. V pubertě se pak chutě opět “rozjedou”.
Závěr
Bohužel je práce s vybíravým jedlíkem během na dlouhou trať, který vyžaduje velkou dávku trpělivosti od všech členů rodiny, nejvíce však od maminky.
Zkuste si stanovit malinké, ale jasné cíle. Lepší je nezaměřovat se u společného jídla jen na vybíravé dítě, bavte se s dalšími dětmi či s partnerem, přílišná pozornost škodí.
Zkuste si z hlavy vybít větu: “on/a určitě zase nebude nic jíst!” Jídlo není trest, ale zábavná a příjemná aktivita a dítě to postupně pochopí!
Doufám, že jste v článku našli užitečné informace a budu se těšit zase u dalšího článku!
Vaše Tereza
