ASTMA BRONCHIALE

“Astma je jako láska. Všichni vědí, jak vypadá, ale nikdo ho neumí definovat.” prof. Fernando Martinez

 Astma bronchiale (průduškové astma) je jedno z nejčastějších chronických onemocnění v dětském věku. Onemocnění se vyznačuje chronický, (trvalým – přítomný i tehdy, je-li onemocnění bez klinických symptomů, onemocnění se vlastně nedá zcela vyléčit) zánětem stěny průdušek. Chronická zánětlivá reakce potom vyvolává tzv. průduškovou “hyperreaktivitu”, která vede k ucpání dýchacích cest – v průduškách se totiž tvoří více hlenu, stáhne se hladká svalovina stěny průdušky, stěna oteče a je prostoupena buňkami zánětu. 

Toto “ucpání” je buď trvalé či dočasné – tíži astmatu hodnotíme podle toho, jak reaguje na léčbu, a v jakých situacích se zhoršuje. Podle toho se pak nastavuje vhodná léčba. 

Celosvětově se počet lidí s astmatem odhaduje na více než 300 miliónů a počet nemocných stále stoupá. Mezi českými dětmi se odhaduje počet nemocných dětí na více než 10%. Zvýšený výskyt je nejspíše způsoben nejen stále rostoucím znečištěním životního prostředí průmyslovými zplodinami, ale i zvýšeným množstvím alergenů v domácnostech. Lidé celkově mění svůj životní styl. Není tolik pohybu na čerstvém vzduchu a vyvážená strava, chemikálie v domácnostech, kouření rodičů. 

Diagnóza onemocnění je založena na příznacích, anamnéze (rodiče alergici, astmatici), popisu prostředí, ve kterém dítě žije a výsledcích laboratorních testů (kožní testy pro průkaz alergii, funkční testy plic a vyšetření specifických protilátek IgE – průkaz zánětu, stanovení eozinofilního kationického proteinu)

Příznaky astmatu:

• jsou velmi různé – zvlášť v dětském věku, u každého se může projevit trošku jinak. U malých nespolupracujících dětí je některé testy nemůžeme vůbec provést, měření je často nepřesné, proto se na ně nemůžeme spolehnout jako u starších dětí a dospělých – s diagnostikou je proto často problém
• pískoty při dýchání – nejvíce jsou ve výdechu (někdy slyšíme opravdu hlasité), prudké záchvaty výdechové dušnosti až s dušením (dítě musí zapojovat pomocné dýchací svaly pro dýchání – zatahuje mezižeberní svaly a jugulum – svaly nad kliční kostí na krku)
• kašel, suchý, dráždivý
• pocit “tíže na hrudi”, bolest na hrudi
• zrychlené dýchání
• omezování tělesné aktivity – “neudýchá”
• celkově dítě neprospívá (fyzicky+psych), onemocnění může hodně postihovat jeho psychiku
• příznaky jsou často noční – převažují ve druhé polovině noci (souvisí s cirkadiálními rytmy – svalovina se nejvíce stahuje kolem 4:00 ráno)

Rizikové faktory:

• Atopie (=genetická predispozice k alergickým onemocněním – ke zvýšené tvorbě IgE protilátek), tedy pokud je některý z rodičů astmatik či ekzematik, je riziko, že dítě bude také astmatik velké!!! Pokud jsou astmatici oba rodiče, je pravděpodobnost až 80%. Rodiče často lékaři své vlastní astma v anamnéze nezmíní, což je chyba. Je to pro lékaře zásadní informace pro stanovení správné diagnózy. 
• Alergie! Je nejčastější příčinou astmatu. Nejčastějšími alergeny jsou roztoči, prach, srst zvířat, peří, pyly
• Domácí zvířata – především kočky, drobní hlodavci, psi, papoušci – “nosiči alergenů”
• Kouření – aktivní i pasivní!! Velmi zhoršuje astma! Musíme na to myslet v každém věku! Rodiče kuřáci svým dětem zdraví velmi poškozují, není argumentem, že rodič kouří venku, kouř je cítit z jeho oblečení, dechu a je stále dráždivý…
• Časté infekce dýchacích cest, které vyvolají “přestavbu” DC, poruchy imunity
• Stres, fyzické vyčerpání nebo duševní problémy – zhoršují stav!
• Znečištěné životní prostředí, těkavé látky, cigaretový kouř!
• Astma se často zhorší v závislosti na ročním období (pyly)

První projevy onemocnění pozorujeme někdy již v kojeneckém či batolecím věku. V tomto období ale ještě nejsou přítomny typické příznaky. Kojenci totiž často trpí virovými infekcemi DC (obstrukce DC není způsobena astmatem), tudiž není v tomto věku možné diagnózu stanovit na sto procent. V 80 % případů začíná astma ve věku do 5 let života. Zde už bývají přítomny klasické příznaky astmatu, které jsme si vyjmenovali dříve. 

V adolescenci a dospělém věku se také může vyskytnout astma, které je vyvoláno fyzickou zátěží,  stresem, některými léky (aspirin), či nízkou teplotou vdechovaného vzduchu (u dětí se prakticky nevyskytuje). 

Léčba:

Protože je astma nemocí chronickou (tedy na celý život), je cílem léčby uvést astma pod kontrolu – odstranit, nebo alespoň omezit příznaky choroby za pomoci co nejmenšího počtu léků. Proto je nezbytné dlouhodobé užívání léků, správná životospráva, naučit se správné technice dýchání, hlavně při fyzické námaze, udržovat se “fit”. 

Léky pro léčbu astmatu můžeme rozdělit do dvou skupin:

1. léky úlevové s krátkodobým účinkem – dávají se jen na aktuální potíže, ne v době, kdy je astma pod kontrolou (beta2 mimetika- Ventolin, Ecosal)
2. léky preventivní – pomáhají udržet astma pod kontrolou, potlačují zánět na sliznici průdušek, – inhalační kortikoidy (Symbicort), dlouhodobě působící beta2-mimetika (Ventoliber), antileukotrieny, kromony nebo biologická léčba pro nejtěžší případy. U kortikoidů dáváme přednost inhalačnímu podávání, POZOR!!! Správná inhalace je stejně důležitá jako léčivo samo – je nutné se dobře naučit aplikaci a kontrolovat dítě, zda ji provádí řádně. Často je důvodem “nefunkční” léčby právě špatná inhalace. Lék se potom nedostane, kam má. Tyto léky podáváme před jídlem, po podání vypláchneme dítěti ústa – léky by neměly zůstat na sliznicích

3.   vhodná pohybová aktivita pro zlepšení celkové odolnosti organismu (“fyzička”)

Je-li nemoc pod kontrolou, nemělo by nemocné dítě pociťovat žádná omezení a jeho život by se neměl odlišovat od života zdravého vrstevníka. 

Velmi důležitá je ale spolupráce rodičů a dítěte – přesné a systematické dodržování léčby a preventivních opatření! Bez nich by totiž ani sebelepší a silnější léky neměly správný účinek!!

Pokud bylo astma Vašemu dítěti diagnostikováno, musí užívat inhalační kortikosteroidy pravidelně a v přesných dávkách, určených lékařem. Pokud by totiž došlo k náhlému zhoršení stavu (což se bez léčby děje), musíme jednorázově podat mnohonásobně větší dávku, než kdybychom jednotlivé dávky sečetli, což je nežádoucí. Při neléčeném astmatu se navíc jak u nejmenších dětí, tak u dospělých, rozvíjejí nevratné změny průdušek.

Při akutním infektu dítěte – tedy pokud je jakkoliv nachlazené, kašle nebo má zápal plic – musíme zvednout obvyklou dávku léku. Tuto dávku určuje alergolog dítěte. Například místo 1 vstřiku úlevového léku se podávají 2 vstřiky.

Prevence:

• Primární preventivní opatření – zamezení kouření během těhotenství a zamezení pasivnímu kouření dětí
• Sekundární prevence: zahrnuje opatření prováděná při již vzniklé alergické senzibilizaci. Podávání léků, které udrží alergii a vznikající opakované záněty stěny průdušek pod kontrolou.
• Terciární prevencí – vyhýbání se spouštěčům astmatu: alergenům, znečištění ovzduší včetně pasivního a aktivního kouření, některým lékům-asprinu, nesteroidním antiflogistikům, změnám teploty vzduchu (platí spíše pro dospělé). Pozitivně proti astmatu působí hra na dechový nástroj, zpívání a časté pobyty na horách a u moře.